Makabejští

Náboženství

[Hebrejsky makkábet, kladivo], hrdinové židovských válek ve 2. století př.n.l., bratři a nástupci Judy Mákabejského, vůdce židovského povstání proti Seleukovcům. Původně 5 synů judejského velekněze Matatiáše, přeneseně označení všech stoupenců hnutí za svržení asyrské nadvlády Antiocha IV. Přes počáteční neúspěchy se Makabejským podařilo vybojovat nezávislost Judska (v období 135–63 př.n.l. samostatný stát), jako dynastie byli Makabejští zváni Hasmoneovci. – Cílem vleklých válek započatých vystoupením Matatiáše a trvajících od 70. let 2. století př.n.l. do 143 př.n.l. bylo znovuobnovení náboženského legalismu (důraz na tóru, zákon) a politickou nezávislosti Izraele. Po smrti Matatiášově 167 př.n.l. se vůdčí postavou hnutí stal jeho syn Juda, který znovu dobyl jeruzalémský chrám (165 př.n.l.); jeho bratr Šimon vypudil Seleukovce z Jeruzaléma a vytvořil podmínky pro krátké období izraelské nezávislosti, jež skončilo dobytím Izraele Římany 63 př.n.l.. Události spojené s povstáním Makabejských jsou popsány ve dvou starozákonních Knihách Makabejských zařazených mezi nekanonizované biblické texty (apokryfy).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 3. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: Antiochos IV. Epifanés, chanuka, Juda Makabejský.