magnetický záznam

Fyzika / Elektrotechnika

Uložení analogových nebo digitálně kódovaných informací na médium opatřené magnetickou vrstvou. Fyzikální princip záznamu i čtení je totožný pro všechna konstrukční a koncepční provedení magnetického záznam: záznam informace je prováděn záznamovou hlavou, umístěnou v těsné blízkostí magnetické vrstvy. Hlavu tvoří solenoid s kovovým jádrem opatřeným úzkou štěrbinou pohybující se relativně vůči magnetické vrstvě. Při generaci elektrického impulsu z vhodného zdroje do cívky se vzniklé elektromagnetické pole uzavírá přes magnetické vrsty nad štěrbinou a zanechává v daném místě v okamžiku změny indukčního toku zmagnetované místo, unášené dále při pohybu média. V případě digitálně kódované informace opakovanou generací určitého sledu se tak zapisuje požadovaný vzorek, tj. sériové vyjádření libovolné kombinace logických 0 a 1. Čtení záznamu probíhá v podstatě inverzním pochodem: čtecí (snímací) hlava podobného uspořádání jako hlava pro záznam je opatřena vinutím připojeným na vstup zesilovače. Při pohybu média nad štěrbinou je v okamžiku průchodu magnetického záznamu indukován do cívky elektrický signál, který je po zesílení vhodně zpracován. Nejpoužívanější koncepcí magnetického záznamu byla magnetická páska, resp. magnetický disk.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 8. 2024
Autor: -red-