magie

[Latina + řečtina], kouzelnictví, čarodějnictví – obřady a úkony spjaté s vírou ve schopnost člověka ovlivňovat pomocí „nadpřirozených“ sil jiné lidi, zvířata, přírodní jevy nebo domnělé duchy a bohy. Rozeznává se magie negativní (zákazy, tabu) a pozitivní, a to napodobující (využívá analogie) nebo dotyková (spojené věci na sebe působí i po přerušení spojení). Dále tzv. bílá magie, která má pomáhat, léčit přispěním „čistých duchů“, černá magie má škodit pomocí „zlých duchů“. Magie vzniká v prvobytné společnosti jako součást jejího náboženství. Zaříkávání a zaklínání se konají například při zahájení nebo ukončení zemědělských prací, lovu, boje. Odráží stupeň bezmocnosti lidí vůči přírodě. Náboženství třídních společenství magii zatracují jako pověru, avšak všechna (včetně křesťanství) obsahují ve svých obřadech její prvky (modlitby, svěcení, procesí). Magické pojetí světa bylo základem starověkých přírodních filozofických učení i okultismu v antice, středověku a renesanci. Vůči přírodovědě vystupuje magie jako její předhistorie i jako její protiklad. Magické praktiky byly využívány šarlatány k výdělečným účelům.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 10. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: čarodějnictví, mágové, rodově kmenová náboženství, theurgie.