lotyšská literatura

Literatura

První literární památky náboženství jsou z 2. poloviny 16. století. Světská národní lotyšská literatura začíná v polovině 19. století vystoupením buditelské skupiny tzv. Mladolotyšů (J. Alunáns, A. Pumpurs). Probouzeli národní vědomí ustálením spisovného jazyka, sbíráním a vydáváním folklóru. Realismus se rozvinul v polovině 19. století v tvorbě bratří R. a M. Kaudzitů a zejména R. Blaumanise, roku 1886 vystoupila demokratická inteligence v čele s J. Rainisem. Ve 20. století pokračují v demokratických tradicích kritický realista A. Upits, V. Plúdonis, E. Birznieks-Upitis, Aspazija, vrcholí dílo Rainisovo, vzniká básnická avantgarda (A. Čaks). Po vzniku Lotyšské republiky se plně rozvíjel socialistický realismus zejména v dílech A. Upitse, V. Lácise, J. Sudrabkalnse, A. Saksové, M. Kempové, I. Auzirnše, O. Vácietise, G. Priedea, D. Zigmontové a dalších.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 10. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: lotyšská kinematografie.