livonská válka 1558-83

Vojenství

Válka Ruska s livonským řádem, Švédskem, Litevským velikým knížectvím a Polskem (od roku 1569 Rzecz pospolita) o přístup k Baltu. – V létě 1558 obsadila ruská vojska Narvu a Derpt, ale na jaře 1559 bylo uzavřeno příměří s livonským řádem; v roce 1560 válečné akce obnoveny a v roce 1561 se pod náporem ruských vojsk řád rozpadl. Ve druhé fázi války do 1578 ruská vojska vedla boje se střídavými úspěchy; 1563 ruského vojska v čele s Ivanem IV. Vasiljevičem Hrozným obsadila Polock. V 70. letech mezinárodní poměry (sjednocení Polska a Litvy, vpád krymských Tatarů do Ruska, válka se Švédskem) i vnitřní potíže (opričnina) oslabily ruskou vojenskou moc. Ve třetí fázi války, od roku 1579, vedla ruská vojska obranné boje; polská vojska Štěpána Báthoryho obsadila Polock a roku 1581 oblehla Pskov (ruská vojska město v letech 1581-1582 hrdinně bránila), Švédové ovládli Narvu a téměř celé Pobaltí. V roce 1582 bylo uzavřeno v Jamu Zapolském příměří mezi Ruskem a Polskem; Rusko se vzdalo územních zisků v Livonsku, Polsko vrátilo všechna ruská území, která dobylo během války. V roce 1583 uzavřelo Rusko příměří i se Švédskem na řece Pljusse. Švédsko získalo všechna dobytá ruská města a téměř celé pobřeží Finského zálivu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Gotthard Kettler, Jan III. Vasa, livonské kroniky, opričnina.