listerióza

Listeriosa – bakteriální onemocnění savců i ptáků. Infekci způsobuje grampozitivní

, polymorfní tyčinka Listeria monocytogenes, která nemá zvláštní nároky na kultivaci a roste již při + 4 °C. Bakterie se pomnožuje i mimo organismus a jejím hlavním zdrojem je siláž. V půdě se patogen může nacházet až pět let, v siláži více než rok. Mezi nejvíce ohrožená zvířata patří skot a malí přežvýkavci (ovce a kozy). Psi a kočky mají vůči onemocnění nízkou vnímavost a mohou se i spontánně vyléčit. K nákaze dochází prostřednictví potravy, tedy perorálně. Bakterie přes střevní stěnu proniknou do krevního oběhu a tím u mláďat způsobí úhyn v důsledku sepse. Inkubační doba nemoci trvá dny až týdny, dle stáří a stavu postiženého jedince. Listerióza se klinicky vyskytuje ve třech formách. První forma septikémická se u mláďat projevuje teplotou, nechutenstvím, výtokem z nosu a očí a následným úhynem nejpozději do dvou dnů. U dospělých negravidních zvířat se může objevit encefalická forma s příznaky poškození CNS jako jsou nejistá chůze, pohyb v kruhu, vytočený krk a ochrnutí následované úhynem v průběhu deseti dní. Pokud u gravidních samic proběhla infekce v první polovině březosti, dojde k odumření plodu a potratu doprovázeném zadržením lůžka. Napadení bakteriemi v druhé polovině gravidity má za následek předčasný porod převážně málo životaschopných mláďat, která nakonec uhynou na sepsi. Zdrojem bakterií mohou být hlodavci, kteří se na zimu stěhují do stájí a již dříve zmíněná siláž. Opatření proti výskytu tohoto onemocnění se soustřeďují na eliminaci zdrojů bakterií, zamezování oslabení organismu, vytváření kvalitní siláže a systematickému boji s hlodavci. V profylaxi lze využít i inaktivovanou vakcínu. Člověk se listeriózou může nakazit od nemocných zvířat nebo pozřením infikovaných potravin.