lisování kovů

Mechanické zpracovávání kovových materiálů na lisech tlakem, aby se dosáhlo požadovaných tvarů zpracovaných materiálů; a) lisování kovů za studena, zpracovávání kovů tlakem (pod rekrystalizační teplotou), například stříhání (přestřihování, vystřihování, děrování, nastřihování, přistřihování, ostřihování, protrhávání), ohýbání, zakružování a lemování, tažení (se s ztenčením i bez ztenčení stěny), rovnání, kalibrování, ražení, zužování a rozšiřování, protlačování. Při stříhání se celistvost materiálu porušuje, při ostatních způsobech se využívá schopnost plastické deformace kovů. Při lisování za studena se snižuje plasticita kovu (kov se zpevňuje) a snese bez porušení pouze určitý mezní stupeň přetvoření, závislý na okamžitých tvářecích podmínkách; b) lisování kovů za tepla, zpracovávání kovů tlakem za zvýšených teplot (nad rekrystalizační teploytou). Patří sem tváření velmi tlustých plechů (ohýbání, tvarování), trubek a tyčí a různé způsoby protlačování za tepla a též kování.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: pasířství.