Lichtenštejnsko

Státy / Evropa / V Evropě

Stát v Evropě.
Rozloha: 160 km².
Počet obyvatel: 31 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 194 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): knížectví (1806).
Hlavní město: Vaduz 5072 obyv.
Nejvyšší hora: Vorder-Grauspitz 2599 m.
Hlavní etnické skupiny: Lichtenštejnci 64%, Švýcaři 16%, Rakušané 8%, Němci 4%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 1,4% (1991–96).
Úřední jazyk: němčina.
Gramotnost: 100%.
Náboženství: římští katolíci 87%, protestanti 7%.
Měna: 1 švýcarský frank (CHF) = 100 centimů.
Hospodářství: vyspělý průmysl a zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 37000 USD.

Území dnešního Lichtenštejnska bylo na počátku 6. století osídleno germánskými kmeny, v 7.–8. století bylo součástí říše Karla Velikého. Od konce 17. století byla země panstvím rodu Lichtenštejnů. V roce 1719 vzniklo sloučením panství Schellenberg a hrabství Vaduz knížectví, které vyhlásilo nezávislost v rámci Svaté říše římské. Po jejím rozpadu roku 1806 bylo Lichtenštejnsko samostatným členem Rýnského spolku, po roce 1815 samostatným členem Německého spolku. Země udržovala těsné vztahy s Rakouskem-Uherskem. Po jeho rozpadu roku 1918 se začalo orientovat na Švýcarsko, které dodnes zastupuje Lichtenštejnsko v zahraničí. Během obou světových válek bylo knížectví neutrální. Stálým sídlem knížat se stalo roku 1938, do té doby jej spravovali místní správci. V současnosti stojí v čele státu kníže Hans-Adam II., který nárokuje rozsáhlé pozemky na Moravě.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Jan Adam II., Vaduz.