letoun

Technika / Letectví

Aeroplán – letadlo (aerodyn) s nepohyblivou nosnou plochou. Letadlo tvoří a) hnací skupina, motor jako zdroj energie a propulzní zařízení, vyvozující tah potřebný k letu (vrtule, hnací tryska), b) drak letadla, konstrukce nutná k uskutečnění letu. Hlavními částmi draku jsou nosný systém (křídlo), trup, ocasní plochy, přistávací zařízení a řízení. Tvar křídel se volí podle požadavků kladených na letoun (u rychlých letounů tvar šípový nebo klínový, u nadzukových letounů tvar trojúhelníkový nebo delta, u letounů s kolmým startem například tvar prstencový). Základní částí draku je trup letounu, který má pilotní prostor (prostor pro posádku) a kabinu pro cestující a pro náklad. Podlaha vnitřního trupu se nazývá paluba letounu. Pro létaní ve velkých výškách se udržuje v kabinách určitý přetlak (přetlaková kabina). Stabilitu letu a řízení letounu zajišťují ocasní plochy, tvořené kýlovou plochou (svislá ocasní plocha), směrovým kormidlem, stabilizační plochou (vodorovná ocasní plocha) a výškovým komidlem. Viz také aerodyn, letadlo. – Ve vojenství se rozlišují podle určení a leteckotaktických vlastností letouny bombardovací, stíhací, stíhací bombardovací, bitevní, průzkumné a pomocné (dopravní, spojovací, zdravotnické). Podle konstrukce hnací jednotky se vojenské letouny dělí na vrtulové, proudové a raketové, podle přistávacího zařízení na pozemní, obojživelné a hydroplány. Viz také letectvo vojenské.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: aeroplán, dopravní letoun, drak letadla, hornoplošník, kormidlo, létající křídlo, trojplošník.