Latium

Místa a oblasti

[Lácium], historické území ve střední Itálii, nyní italský kraj Lazio. – Podle archeologických nálezů osídleno nejpozději v 10. století př.n.l., převažovaly vlivy kultury villanovské s přežitky kultury terramarní. Latium obývali zejména Latinové, vedle nich příslušníci sabellských kmenů. Autonomní latinské osady byly sdruženy v kultovní spolek, v jehož čele patrně stála Alba Longa, kterou podle tradice připojil k Římu legendární král Tullus Hostilius. V 5.–4. století př.n.l. musel Řím o svou moc nad Latiem několikrát bojovat; federaci měst Latia porazil až v letech 340–338 př.n.l. Kultovní svazek mezi latinskými městy se však pod římským vedením udržel. Obyvatelé latinských měst měli mezi Italiky privilegované postavení (tzv. ius Latii); 90 př.n.l. se Latinové stali na základě lex lulia římskými občany. Při správní reorganizaci říše za Augusta bylo Latium spojeno v jeden správní obvod s Kampánií.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 11. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Kampánie, latinský spolek, Latinus.