latence

Psychologie

A) doba uplynulá mezi začátkem stimulace (excitace) organismu a počát kem pozorovatelné reakce; podle C. L. Hulla interval mezi podnětem a následnou asociovanou reakcí. Termín latence má obecný charakter a lze jej aplikovat na různé nositele či média (smysly, svaly, nervy ap.); b) v ontogenetickém pojetí hlubinného zaměření vývoje individua období které začíná po oidipské fázi a končí nástupem puberty; perioda emocionálního zklidnění mezi dramaty a citovými bouřemi dětství a dospívání. Perioda latence jako univerzální jev souvisí s faktorem prodloužené biol. nevyzrálosti,vyžadující k dalšímu psychickému vývoji určitý citový a motivační klid. V periodě latence dochází zejména k výraznému rozvoji poznávacích procesů, myšlenkových funkci a osvojování dovedností.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 3. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: genitální stadium vývoje.