lai

Literatura / Hudba

[Lé, francouzština] a) nedochované středověké lyrické písňové útvary se strofickým členěním pravděpodobně bretonského původu (tzv. lais bretons); b) ve francouzské literatuře 2. poloviny 12. století básnická povídka, psaná osmislabičným sdruženě rýmovaným veršem, která čerpala náměty z keltských pověstí, lidových pohádek a hrdinských příběhů artušovských ság. Formu tohoto epického lai, blízkého dvorskému románu, dotvořila ve 2. polovině 12. století Marie de France; c) německy leich, česky lejch – jeden z hlavních druhů středověkého jednohlasého zpěvu v lidovém jazyce, zejména ve spojení s rytířskou písňovou lyrikou konce 12.–14. století. Forma se vyznačuje přiřazováním opakovaných úseků na způsob sekvence. V Čechách lejch doložen v pozdní třídílné formě ve světské písni Jižt' mne všě radost ostává z 2. poloviny 14. století.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 6. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: aleluja.