kvantová čísla

Diskrétní nebo spojité indexy určující možné hodnoty fyzikálních veličin charakterizujících kvantové soustavy (atomy, molekuly, elementární částice). Pro jednoznačný popis stavu systému v kvantové teorii

je třeba udat kvantová čísla odpovídající úplnému systému současně měřitelných veličin. Jejich počet odpovídá počtu stupňů volnosti systému. Velmi často vystupují jako kvantová čísla integrály pohybu („dobrá“ kvantová čísla). U kvantových systémů s určitým typem prostorové nebo permutační symetrie mohou jako kvantová čísla vystupovat indexy ireducibilních reprezentací příslušné symetrické grupy. Stavy elektronů v atomech lze v jednočásticovém přiblížení popsat hlavním kvantovým číslem n ( n = 1, 2, 3,...), orbitálním kvantovým číslem 1 ( l = 0, 1, 2, 3,...n-1, značí se též s, p, d, f, g,...), magnetickým kvantovým číslem m ( m = -l, -l + 1,...0,...l-1, l) a spinovým kvantovým číslem. m^s. Vnitřní kvantová čísla elementárních částic jsou připsána různým typům částic, jejich zachování závisí na typu interakce mezi částicemi (elektrický náboj a zobecněné náboje částic, vůně a barvy kvarků).