Kurt Maetzig

[Mecig], *25.1.1911 (Berlín, Německé císařství) – †8.8.2012 (Bollewick-Wildkuhl, Meklenbursko-Přední Pomořansko, SRN), německý filmový režisér a scenárista. Byl synem majitele malých filmových laboratoří FEKA. Studoval chemii, ekonomii a techniku na Vysoké škole technické v Mnichově a také absolvoval několik semestrů sociologie, psychologie a mezinárodního práva na pařížské Sorbonně

. Poté pracoval v různých berlínských fototechnických firmách a jako anonymní kameraman u malé výrobny trikových filmů (kvůli židovskému původu matky mu byla uzavřena cesta k dráze asistenta režie). Za války si zařídil fotochemickou dílnu, vstoupil do ilegální Komunistické strany Německa a po válce se přiřadil ke skupině levicových filmových pracovníků, kteří založili (v někdejší NDR) známé filmové studio DEFA. Byl hlavním redaktorem a příležitostným režisérem filmového týdeníku Očitý svědek, brzy ale přešel k hrané tvorbě, v níž debutoval v roce 1947 úspěšným snímkem Manželství ve stínu. V dalších letech však natáčel filmy, odpovídající zásadám tzv. socialistického realismu a vyznačující se tendenčností a schematičností. Stal se zasloužilým režimním prominentem, ale ani jemu se nevyhnuly problémy – jeho pamfletický snímek Králík, to jsem já byl podroben ostré stranické kritice a skončil v trezoru (uveden byl až v roce 1990 na MFF v Berlíně, kde získal Čestnou cenu FIPRESCI). Kromě tvůrčí režijní práce, která se uzavřela v polovině 70. let, se věnoval dalším aktivitám a zastával řadu funkcí. Byl prvním rektorem Německé vysoké školy filmového umění v Postupimi – Babelsbergu (1954–1964), viceprezidentem (1974–1979, od roku 1979 čestným prezidentem) Mezinárodní federace filmových klubů (FICC), zasedal ve výboru Svazu filmových a televizních pracovníků NDR (1967–1988) a byl členem Akademie umění NDR. Výbor jeho teoretických textů, přednášek, rozhovorů a dokumentů vyšel knižně pod názvem Filmová práce (1987). Během své umělecké dráhy obdržel četná filmová ocenění a státní vyznamenání.

Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): komorní drama, inspirované tragickým osudem herce Joachima Gottschalka Manželství ve stínu (1947, + scénář), sociální kronika čtyř generací dělnické rodiny Život v kanafasu (1949), drama o machinacích západoněmeckých zbrojařů Bohové války (1950), příběh hereckého manželství v rozděleném Berlíně Román mladého manželství (1951, + spol. na scénáři), dvoudílný životopisný film o známém vůdci německé dělnické třídy Ernst Thälmann, syn své třídy (1954, + spol. na scénáři) a Ernst Thälmann, vůdce své třídy (1955, + spol. na scénáři), dvoudílný film o sociálním přerodu vesnice Zámky a chýše (1956, + spol. na scénáři), romantická komedie o dospívající dívce, která uteče ze sirotčince do Berlína, Nezapomeňte na mou Traudl (1957, + spol. na scénáři), baladická freska z podzimu roku 1918, připomínající vzpouru kielských námořníků, Píseň námořníků (1958, spol. režie s Günterem Reischem

), sci-fi podle námětu Stanislawa Lema

o přistání mezinárodní skupiny vědců na cizí planetě Mlčící hvězda (1959, + spol. na scénáři), příběh mladého chemika, zapleteného do průmyslové špionáže, Na bludné cestě (1960), dobrodružné špionážní drama Sen kapitána Loye (1961, + scénář), kritický pohled na vývoj francouzsko – německých vztahů U francouzských krbů (1962), dobrodružné drama o porážce hrstky kontrarevolucionářů na Kubě v roce 1961 Preludio 11 (1963), ostře satirická „trezorová“ komedie o bezskrupulózním soudci Králík, to jsem já (1965, + spol. na scénáři; oficiální premiéra v roce 1990, Čestná cena FIPRESCI na MFF v Berlíně), veselohra ze života vrcholových sportovců Děvče na kladině (1966), rekonstrukce skutečné události z druhé světové války Prapor od Krivého Rogu (1967), epizoda Počítač říká: ne (+ spol. na scénáři) z filmu Z našich dnů (1969), drama o problematice genetického výzkumu v politicky rozděleném světě Janusova hlava (1972), příběh navrátilce z druhé světové války Muž proti muži (1975, + scénář).