kroměřížský sněm 176 let

Zasedání ústavodárného říšského sněmu habsburské monarchie v Kroměříži od 22.11.1848 do 7.3.1849. Sněm byl oficiálně zahájen 22.7.1848 ve Vídni. Tvořili jej volení zástupci jednotlivých zemí habsburské říše s výjimkou Uher a severní Itálie (slovanské národy byly zastoupeny 190 poslanci). Většinu zde získali umírnění liberálové a konzervativci. Demokratický tábor byl roztříštěn v důsledku velkoněmecké orientace německých demokratů, jež znemožňovala společný postup s demokratickými silami slovanských národů. Hlavním úkolem sněmu byla likvidace pozů statků feudalismu (robota, poddanství, pozemková vrchnost) a vypracování ústavy, jež by nahradila tzv. dubnovou (Pillersdorfovu) ústavu, oktrojovanou císařským patentem 22.4.1848. Sněm 7.9.1848 zrušil poddanství a dosavadní feudální povinnosti (za náhradu). Jednání o nové ústavě však ztroskotávala na zásadních rozporech mezi slovanskými poslanci, hájícími v zásadě federalistické stanovisko, a centralisticky orientovanými německými liberály i demokraty. Pro sílící revoluční hnutí ve Vídni bylo zasedání sněmu 7.10.1848 přerušeno a znovu zahájeno 22.11. v arcibiskupském zámku v Kroměříži. Kroměřížský sněm probíhal již pod dojmem potlačení vídeňské revoluce a triumfů habsburských vojsk v Uhrách a v Itálii a byl též značně ovlivňován císařským dvorem, sídlícím tehdy v Olomouci. Postavení panovníka a vídeňské Vlády se dále upevnilo na jaře roku 1849. Dne 7.3.1849 dal císař František Josef I. kroměřížský sněm rozehnat a oktrojoval novou ústavu (datovanou 4.3.1849).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 11. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: březnová ústava, František Josef I., Kroměříž.