křížení

Pohlavní spojení dvou genotypově rozdílných jedinců. Potomci vzniklí křížením se nazývají kříženci (hybridi). Křížení je základní metodou genetické analýzy a jednou ze základních metod šlechtitelství. Rozlišuje se mnoho typů křížení: a) křížení dialelní, křížení v rámci souboru jedinců, kdy se postupně kříží každý jedinec s každým; b) křížení meziplemenné, křížení mezi jedinci různých plemen, jehož cílem je zušlechtění jednoho z plemen nebo vytvoření nového plemene; c) křížení náhodné, vzájemné křížení v rámci souboru jedinců, při kterém mají všechny možné kombinace křížení stejnou pravděpodobnost uplatnění; d) křížení parasexuální, kombinace genotypů rodičovských jedinců jiným způsobem než pohlavním spojením, u bakterií například konjugací, transformaci nebo transdukcí; e) křížení příbuzenské, křížení jedinců vzájemně geneticky příbuzných (spadá také pod pojem konsanguinita

) f) křížení reciproké, křížení v obou směrech ( 9 A x d B i Q B x d A); g) křížení testovací, křížení prováděné určitým způsobem pro identifikaci genotypu rodičovských jedinců; h) křížení tříbodové, křížení při konstrukci genetické mapy, při kterém se sleduje poloha tří genů v jedné vazbové skupině současně; i) křížení vzdálené (křížení mezidruhové), křížení mezi jedinci různých taxonů, při němž často vznikají-nové formy nebo dokonce nové druhy (hlavně u kulturních rostlin); j) křížení zpětné, obecně křížení heterozygotniho jedince s jedincem homozygotním; ve smyslu Mendelových zákonů křížení hybridu s homozygotním rodičem.