křižácké hrady

Architektura / Středověk

Původně hrady budované evropskými feudály a rytířskými řády v Palestině. Křižáci po dobytí země jednak přejímali a užívali starší byzantské a arabské objekty, jednak budovali nové stavby. Od 1. poloviny 12. století převažoval pravoúhlý normanský donjon, doplněný dalším opevněním (Safita, Castel Rouge). Stavby vycházející z byzantských a arabských vzorů měly podobu čtverhranného kastelu se čtverhrannými věžemi (Belvoir). Většina staveb byla postupně dále rozšiřována a doplňována. Velké jednorázové stavební podniky byly výjimečné (Krak des Chevaliers). Palestinské křižácké hrady našly uplatnění v dalším vývoji, zejména v okruhu řádových hradů v Pobaltí od 1. poloviny 13. století. Postupně se zde ustálil typ čtverhranného hradu se čtverhrannými nárožními, často arkýřovými věžicemi či věžemi (Marienburg – Malbork, Heilsberg – Lidzbark Warmiríski). Charakteristickou součástí mnoha křižáckých hradů se stala záchodová věž (dansker), spojená s hradem zděným mostem (Marienwerder – Kwidzyn). Uplatňovala se i arkádová nádvoří. Při vzniku této dispozice bývá předpokládán vliv středoevropských kastelů (hrad Kónigsberg-Kaliningrad, založen Přemyslem II. Otakarem). Viz také hradní typologie.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 6. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: hradní typologie.