křesťanský socialismus

Politologie / Náboženství

Ideově politický reformistický směr, usilující řešit sociální problémy na základě křesťanské etiky. Křesťanské náboženství považoval za východisko sociální reformy, jež by vyrovnala společenské protiklady a smířila jednotlivé třídy a vrstvy. Křesťanský socialismus se vyhranil před polovinou19. století jak v rámci protestantismu, tak katolicismu. Jeho základy byly položeny v 30.–40. letech 19. století ve Velké Británii (F. D. Maurice, Ch. Kingsley), Francii (F. Lamennais) a Německu (V. E. Ketteler, F. X. Baader, J. H. Wichern). Postupně se rozšířil do dalších evropských zemí i do USA a nabyl různých specifických forem. Výrazná aktivizace křesťanského socialismu v katolických zemích nastala pak koncem 19. století po vydání encykliky papeže Lva XIII. Rerum novarum (1891); jeho nositelkami se staly nově zakládané křesťanské sociální strany, mezi nimi i rakouská Křesťanská sociální strana (K. Luegera) a Česká strana křesťansko-sociální. Tento vliv se projevil mj. v modernizovaném sociálním programu církve (encyklika papeže Pavla VI. Populorum progressis, 1967), uznávajícím naléhavost řady sociálních reforem.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 2. 2023
Autor: -red-