Kosovo

Stát v Evropě.
Rozloha: 10 887 km².
Počet obyvatel: 1 932 774 (odhad 2020).
Hustota zalidnění: 159 obyvatel/km².
Státní zřízení (rok vzniku): Kosovská republika (2008).
Správní členění: 38 obcí (opštin).
Hlavní město: Priština 214 688 obyvatel (2018), .
Jiná města (počet obyvatel): .
Nejvyšší hory: .
Významné řeky: .
Hlavní etnické skupiny: .
Průměrný přírůstek obyvatel: .
Úřední jazyk: albánština, srbština.
Místní jazyky: bosenština, turečtina, rumunština.
Gramotnost: .
Náboženství: .
Měna: Euro (EUR).
Hospodářství: zemědělství a těžební průmysl.
HNP na 1 obyvatele: 10 900 USD (odhad 2017).

Dříve autonomní kraj v Srbsku, hornaté území u hranic Albánie (77% obyvatel jsou Albánci) obklopené ze všech stran pohořími (Kopaonik, Šar planina) s tektonickými kotlinami Kosovo polje a Metohija, oddělenými od sebe až 1000 m vysokými hřbety. Zemědělství a těžební průmysl. – Území dnešního Kosova bylo v 8.–12. století součástí Rašky, poté Srbska; město Peč se roku 1346 stalo sídlem patriarchy srbské pravoslavné církve. Koncem 15. století se spolu s ostatními srbskými zeměmi stalo součástí osmanské říše

; v 16.–18. století zde vypukla řada protitureckých povstání, zároveň docházelo k masové emigraci srbského obyvatelstva a k osídlování území albánskými muslimy. Po porážce Turecka v první balkánské válce 1912–1913 bylo Kosovo (na základě londýnského míru 1913) rozděleno mezi Srbsko a Černou Horu, 1918 se stalo součástí Jugoslávie. 1941–1944 okupováno německými vojsky; koncem 1944 osvobozeno armádami Jugoslávie a Albánie. 10.7.1945 se představitelé Kosova, obývaného z větší části Albánci, vyslovili pro autonomii Kosova v rámci Srbska a Jugoslávie; 3.9.1945 vytvořena antononomní oblast Kosovo a Metohija, od 1970 Kosovo. V 90. letech 20. století povstalecká armáda UÇK bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. To se podařilo 17.2.2008, kdy vznikla Republika Kosovo, uznaná 98 státy z 193 států OSN. Od 5.11.2020, po rezignaci předchozího prezidenta Hashim Thaçiho, který byl obviněn z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu pro Kosovo v Haagu, se stala prezidentkou Vjosa Osmani-Sadriu.