koroze

Technika

Technika, rozrušení materiálu, zvláště kovů, vzájemným chemickým nebo elektrochemickým působením materiálu a prostředí. Povaha koroze je určována korozními činiteli. Korozní účinek se na materiálu projevuje různým způsobem; materiál na povrchu ubývá, vznikají důlky, skvrny, materiál křehne, praská ap. Podle vzhledu a umístění se rozeznává koroze místní bodová, selektivní, která zachycuje jen některé složky slitiny (zinek v mosazi), koroze mezikrystalová, koroze nitková, která vytváří například jemné kanálky. Zvláštním případem je korozní praskání a kavitační koroze. Korozi se zabraňuje a) volbou vhodného materiálu pro dané prostředí; b) vhodnou konstrukcí; c) izolací materiálu (viz též povrchová úprava kovů); d) úpravou korozního prostředí tak, aby ztratilo svou korozní povahu a naopak se stalo prostředím ochranným, například se upravuje ovzduší obklopující výrobek (destimulátory koroze, kontaktními a vypařovacími inhibitory); e) elektrickou ochranou kovových předmětů uložených ve vodě nebo ve vlhké půdě (ochranou katodickou, anodickou); f) protektory, které chrání materiál vytvořením makročlánků (kombinací kovů, například ocel, zinek); g) připojením na zvláštní zdroj rušící škodlivé proudy.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: anticorodal, chromalitování oceli, katodická ochrana, koroze s kyslíkovou depolarizací, koroze s vodíkovou depolarizací, korozní praskání, korozní reakce, korozní trhliny a lomy, mezikrystalová koroze, nanášení nátěrových hmot, pasivátory, podrezivění, povrchová úprava kovů, povrchový jev, smaltování, stimulátor koroze.