kontrola

Ekonomie

Ekonomie, činitel rovnováhy mezi jakýmkoliv žádoucím (nutným) a skutečným stavem. Každý cílový proces je podmíněn kontrolou směřující k zjištění a odstranění rozdílu mezi libovolně vyjádřeným žádoucím (nutným) stavem a skutečností. Kontrola je uplatňována v soustavách neživých, biologických, společenských i kombinovaných, mezi těmito soustavami a prostředím. Je chápána v různé šíři, zejména jako konfrontace dvou stavů (informační pojetí), protiváha normě, plánu (regulační pojetí), instituce (institucionální pojetí) a podobně. Rozhodující význam má kontrola v procesu řízení. Kontrola jako součást společenského řízení je poznání o míře souladu záměrů řídícího subjektu i jednání řízených objektů se zájmy řídícího subjektu, spojené s ovládáním za účelem dosahování cílů řízené soustavy. Kontrola má tři základní fáze: zjištění faktů, jejich kritické zhodnocení a převod získaných poznatků do praxe. Kontrola se rozlišuje: podle vztahu k celkové činnosti řízeného objektu (kontrola komplexní – úplná, nebo dílčí částečná), podle rozsahu agregace kontrolovaných jevů (kontrola globální, individuálni), dále na namátkovou, výběrovou, preventivní, průběžnou, následnou atd. Kontrola je zaměřena na samotný proces řízení z hlediska cílů, volby prostředků, stylu řídící práce a celkové efektivnosti řízení.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 9. 2006
Autor: -red-