komunikační kanál

Psychologie

Psychologie, smyslově odečítatelný způsob přenosu komunikovaného obsahu ve formě kognitivní, emocionální či snahové kvality (komuniké) od odesílajícího (komunikátora) k přijímajícímu (komunikantovi), determinovaný biologickým prostředím organismů komunikujících pólů a obklopujícím fyzikálním prostředím, součást komunikační sítě uvnitř komunikačního systému. Komunikační kanál, jehož typickou charakteristikou je vznik rušivých vlivů v komunikačním systému způsobující úbytek či zkreslení předávané informace (redundanci), je realizován buď v rámci přímé (interakční, vzájemné), nebo neprimé (zprostředkované, jednostranné) komunikace. V případě nepřímé komunikace je komunikační kanál vázán na technický typ komunikačních médií, jejichž prostřednictvím komunikace probíhá (masová média, reprodukční technika ). Ve všech typech komunikací člověka převládá optický (vizuální) a akustický charakter komunikačního kanálu, ovlivňující celkový ráz jeho komunikační sítě. U subhumánních živočichů a neživých systémů je těžiště posunuto do oblasti dotykových, fyzikálních, chemických, matematických a podobných charakteristik.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 8. 2006
Autor: -red-