komuna

Politologie

Sociální pospolitost protikladná soukromovlastnickým vztahům mezi lidmi a usilující vybudovat život svých členů na základě určitého způsobu kolektivního vlastnictví. Jsou známy tyto druhy takových sociálních pospolitosti: a) náboženské kolektivistické občiny, jejichž základním cílem byla služba Bohu a společný majetek, společná práce a ostatní prvky kolektivismu se pokládaly za nejlepší prostředek, jak tohoto cíle dosáhnout (husitský Tábor, povstání v Münsteru 1534, křesťanská republika v Paraguayi 1610–1768); b) experimentální komuny utopistů, vzniklé v 19. století zejména v Severní Americe (Owenovy občiny, Fourierovy falangy ap.) jako sociální pokus založený na principech společné práce, společného majetku a spotřebních předmětů; rychle se však rozpadaly; c) Pařížská komuna roku 1871, první pokus proletariátu nastolit svou diktaturu, která podle K. Marxe „byla konečně objevenou politickou formou, za které mohlo být uskutečňováno ekonomické osvobození práce“ (viz též Pařížská komuna); d) v prvních letech sovětské moci jako kolektivní hospodářství s úplným zespolečenštěním výrobních prostředků, založena na převládajícím principu rovnostářského rozdělování; většinou zanikly v období NEP (nová ekonomická politika).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 5. 2024
Autor: -red-