kloub

Stavitelství, spojovací prvek dvou konstrukčních ocelových (zřídka železobetonových) prvků, umožňujících vzájemné pootočení kolem osy kolmé k rovině působících sil. Teoreticky je kloub bodem v rovině, k němuž je moment nulový, takže kloub může přenášet pouze síly jdoucí jeho osou. Plastický kloub je ten průřez v konstrukci, v němž při překročení meze pružnosti v tlaku vzniká plastický stav.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 4. 2016
Autor: -red-

Odkazující hesla: stavební konstrukce.