Keňa

Stát v Africe.
Rozloha: 582646 km².
Počet obyvatel: 28337 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 49 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1963).
Správní členění: 7 provincií, distrikt hlav. města.
Hlavní město: Nairobi 1678 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Mombasa 600, Kisumu 201, Nakuru 175, Machacos 116.
Nejvyšší hora: Kirinyaga (Mt. Kenya) 5199 m.
Významné řeky (jezera): Tana 800 km, Galana 550 km; L. Ukerewe (Viktoriino j.) 69485 km², L. Turkana 8560 km².
Hlavní etnické skupiny: bantuští černoši 65% (z toho Kikujové 21%, Luhjové 14%, Kambové 14%); Niloté 25%, Asiaté.
Průměrný přírůstek obyvatel: 3,5% (1991–96).
Úřední jazyky: svahilština, angličtina.
Gramotnost: 78%.
Náboženství: římští katolíci 27%, protestanti 19%, ostatní křesťané 26%, animisté 19%.
Měna: 1 keňský šilink (KES) = 100 centů.
Hospodářství: zemědělství, rozvíjí se zpracovatelský průmysl.
HNP na 1 obyvatele: 320 USD.

O dějinách vnitrozemí dnešní Keni existuje velmi málo informací, bylo pravděpodobně osídleno kočovníky. Na pobřeží vznikaly od 8. století osady arabských obchodníků. Od roku 1498 dobývali pobřežní oblasti Portugalci, které v 17. a 18. století vytlačili Arabové. Území se poté stalo součástí sultanátu Zanzibar. Vnitrozemí osídlili v 18. století Masajové, které v 19. století vytlačil kmen Kikujů. Po rozdělení sfér vlivu mezi velmocemi v roce 1886 většina Keni připadla Británii, která zde roku 1895 vyhlásila Východoafrický protektorát. V roce 1920 se vnitrozemské oblasti staly britskou korunní kolonií, pobřeží zůstalo pod správou zanzibarského sultána. V 50. letech zesílilo hnutí za nezávislost, které vyústilo v období 1952–1957 v povstání proti koloniální nadvládě. Roku 1963 získala Keňa statut samosprávného dominia, v následujícím roce byla vyhlášena nezávislá republika. Země se vyznačuje na africké poměry neobvyklou politickou stabilitou, k jedinému pokusu o převrat došlo roku 1982. Po období autoritativního režimu v 80. letech začala v roce 1991 liberalizace politického systému.