kataři

Náboženství

[Řečtina], příslušníci náboženského hnutí v 11. – 13. století v jižní Francii a v Itálii. Reagovali kriticky na bohatství církve a na třídní rozpory ve společnosti, hlásali dobrovolnou chudobu. Hnutí vycházelo z raně křesťanských herezí, ovlivněných starověkým náboženským dualismem (boj dobra a zla). Kataři se dělili na dokonalé (měli v podstatě kněžské pravomoci) a věřící. Odmítali svátosti, kult svatých, ctění kříže, obrazů a relikvií. Byli ovlivněni hnutím bogomilů (z Balkánu), dělili se na různé sekty (albigenští), byli úzce spjati s valdenstvím. V boji proti katarům od doby papeže Inocence III. dotvořila církev inkvizici, vyhlásila křížové výpravy (poprvé mimo boj s islámem), byly vytvořeny nové řády (františkáni, dominikáni) a byla zlepšena farní správa a výchova kněžského dorostu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: bogomilství.