karmaté

Náboženství

Stoupenci islámského (šíitského) nábožensky-sociálního hnutí, které usilovalo o zavedení všeobecné rovnosti a spravedlnosti a bylo rozšířeno zejména mezi řemeslníky a zemědělci. Zakladatelem byl ismáílovský duchovní Hamdán Karmat (2. polovina 9. století). Karmaté byli stoupenci absolutního monismu, jejich učení ovlivněné helénistickou filozofií sehrálo významnou roli ve vývoji islámské teologie a mystiky. Hnutí se rozšířilo z jižním Iráku, jeho stoupenci stáli v čele bojů (tzv. karmatská povstání) proti Abbásovcům (sunnité), pro své politické cíle je využívali Fátimovci. Nejvýznamnější byly boje v jižní Mezopotámii (asi v letech 890–906), dobytí Bahrajnu (894–899), boje v Sýrii (900–902) a dobytí Mekky (930). Roku 899 vytvořili na Bahrajnu demograficky organizovaný stát (zanikl roku 1075) se společenstvím majetku všech svobodných občanů. Podobný stát existoval v 10. až 11. století ve východní Arábii. Pro nevybíravé metody boje ztráceli karmaté podporu, utrpěli řadu porážek a hnutí bylo oslabeno i vnitřními rozpory a koncem 11. až začátkem 12. století v podstatě zaniklo.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 7. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: ismáílovci.