Karl Kautsky

*16.10.1854 – †17.10.1938, německý sociálně demokratický teoretik a politik, ideový vůdce centrismu. Od roku 1875 člen rakouské sociální demokracie, působil jako žurnalista. V letech 1880–1982 poznal v Curychu A. Bebela

, W. Liebknechta

a E. Bernsteina

, roku 1881 v Londýně K. Marxe

a B. Engelse

. Vstoupil do německé sociální demokracie, publikoval v listě Der Sozialdemokrat. Od roku 1883 vydával teoretický časopis Die Neue Zeit, jehož šéfredaktorem byl do roku 1917. V letech 1885–1890 žil v Londýně, 1890–1897 ve Stuttgartu, pak v Berlíně. V 90. letech po smrti B. Engelse se stal nejvlivnějším teoretikem marxismu

(práce Erfurtský program, Agrární otázka, Sociální revoluce). Vystoupil proti revizionismu spisem proti Bernsteinovi (1899), postupně však opouštěl marxistické pozice. Po roce 1910 se stal teoretikem centrismu, kladl důraz na nerevoluční postupný přechod k socialismu prostřednictvím parlamentního boje. Vytvořil vyčkávací tzv. strategie únavy. Měl podstatný podíl na přeměně Sociálně demokratické strany Německa v reformistickou stranu. Roku 1914 podporoval souhlas s válečnými úvěry, přívrženec sociálního pacifismu, spoluzakladatel Nezávislé sociálně demokratické strany Německa. Byl odpůrcem bolševické revoluce v Rusku

, proti diktatuře proletariátu stavěl kontrarevoluční tezi o „čisté demokracii“, publikoval antikomunistické a antisovětské spisy. Roku 1922 vstoupil znovu do SPD, 1924 přesídlil do Vídně, 1938 emigroval do Amsterdamu.