Karel Pech

Biografie / Herectví / Režie / Dramatici / Publicistika

*18.5.1917 (Praha) – †14.2.2006 (Praha), původním jménem Antonín Pech, český rozhlasový a televizní režisér a publicista, herec.  Absolvoval reálné gymnázium v Praze (1936) a roční kurs The English Institute v Praze, poté působil jako herec malých divadel. V letech 1945–1946 člen Studia J. Honzla, 1946–1948 Studia Národního divadla, 1949–1969 činohry Národního divadla v Praze. V roce 1946 začal spolupracovat s Československým rozhlasem, kde režíroval mj. první rozhlasový seriál Nedělní Beseda nebo cestopisné reportáže Hanzelky a Zikmunda. Po roce 1948 působil opět jako herec Národního divadla. Z rolí: Hlasatel královský (J. Vrchlický – Z. Fibich, Námluvy Penelopovy, 1950); Arkas (J. W. von Goethe, Ifigenie na Tauridě, 1954), Hlasatel (O. Wilde, Jen o chlup, 1967). Od roku 1953 spolupracoval s Československou televizí, jejím zaměstnancem byl v letech 1969–1979. Od roku 1953 redaktor, herec, dramaturg, scenárista, režisér (O Popelce, 1964), zvukař i fotograf Československé televize Praha. V letech 1953–1955 režisér přímých přenosů ČST z divadel. V jeho herecké i režisérské práci se objevuje znalost psychiky diváka, neopakovatelná reportérská živost, svébytnost a organizační schopnosti. Jeho nejúspěšnějšími díly v ČST jsou publicistické cykly Tajemstvi řeči (1969), Tajemství výchovy (1969), Tajemství záhadného nápisu Prahy (1970), Tajemství země Nippon (1970), Tajemství domova (1977), Krajané a rodáci (1985), Aby tělo nebolelo (1988). Několik let vyučoval na FAMU a na fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 6. 2021
Autor: -red-