Kamerun

Stát v Africe.
Rozloha: 475442 km².
Počet obyvatel: 15 029 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 32 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1960).
Správní členění: 10 provincií.
Hlavní město: Yaoundé 800 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Douala 1200, Nkongsamba 180, Garoua 160, Maroua 140.
Nejvyšší hora: Mt. Cameroun/Fako 4070 m.
Významné řeky: Logone 965 km, Sanaga 918 km.
Hlavni etnické skupiny: bantuští černoši 45%, súdánští černoši 24%, z toho Fangové 20%, Bamilékové a Bumumové 19%, Dualové a Basové 15%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,7% (1991–96).
Úřední jazyky: francouzština, angličtina.
Gramotnost: 63%.
Náboženství: římští katolíci 35%, animisté 26%, muslimové 22%, protestanti 18%.
Měna: l BEAC/CFA frank (XAF) = 100 centimů.
Hospodářství: zemědělství, rozvíjí se průmysl, těžba nerostů.
HDP na 1 obyvatele: 610 USD.

Území dnešního Kamerunu je pravděpodobně původním domovem kmenu Bantuů

. Už ve středověku zde žilo několik desítek etnik. Pro Evropu objevili Kamerun roku 1472 Portugalci, kteří využili četných mezietnických konfliktů a založili zde základny pro obchod s otroky. K Portugalcům se připojili i Španělé, Nizozemci a Britové. V 18. století vznikly ve vnitrozemí muslimské státy kočovných Fulbů

, které pořádaly hony na otroky v okolních nemuslimských oblastech. Roku 1884 získalo většinu kamerunského pobřeží Německo a zřídilo zde protektorát. Za první světové války obsadila zemi francouzská a britská vojska, po válce byla oblast prohlášena mandátním územím Společnosti národů a rozdělena pod britskou a francouzskou správu. Toto uspořádání trvalo i po vzniku OSN. V roce 1960 se francouzský Kamerun stal nezávislou republikou, ke které byla o rok později federativně připojena jižní část britského Kamerunu (zbytek byl včleněn do Nigérie). Roku 1972 byla přijata centralistická ústava a federace byla zrušena. Až v roce 1995 se Kamerun stal členem OSN.