kalibrační symetrie

Symetrie, souhrnné označení třídy vnitřních symetrií rovnic kvantové teorie pole, tj. symetrií spojených s vlastnostmi částic jakožto excitacemi pole a nikoliv symetrií rovnic při transformacích souřadnic. Tyto kalibrační symetrie vyjadřují invarianci rovnic při kalibračních transformacích. Kalibrační symetrii odpovídá zákon zachování různých charakteristik elementárních částic (náboje, spinu, podivnosti, parity). Je-li kalibrační symetrie narušena, odpovídá její obnovení zavedení dalšího pole (jiných částic) zprostředkujícího interakci mezi původními částicemi. Například v elektrodynamice narušení kalibrační symetrie pole, jehož excitacemi jsou elektrony a pozitrony, vyžaduje zavedení elektromagnetického pole, jehož excitace (fotony) zprostředkují interakci mezi elektrony. Myšlenka kkalibrační symetrie je východiskem pro budování jednotného popisu všech částic a jejich interakcí. Viz také supergravitace; supersymetrie.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 10. 2006
Autor: -red-