kalendář

[Latina], soupis dní a měsíců běžného roku v časovém postupu s různými údaji. Nejstarší známý kalendář vznikl v Egyptě ve 4.tisíciletí př.n.l. Měl tři roční doby (záplava, zima = doba osevu, žně), rok byl dělen na 12 měsíců. – Ve starobabylónském kalendáři (3.tisíciletí př.n.l.) byl rok dělen na 12 měsíců, za 8 (resp. 19) let byl doplňován o další měsíc. – Židovský kalendář, převzatý starobabylónský kalendář, definitivně upraven v 5.století, užíván dodnes. Rok dělen na 12 měsíců, za 7 let doplňován o další měsíc. Čínský kalendář (2. tisíciletí př.n.l.), šedesátiletý cyklus, rok 354–355 dní, plný rok 383–384 dny. – Starořecký kalendář, osmiletý cyklus, 48 prázdných a 51 plných měsíců. – Arabský kalendář, platící dosud v muslimských zemích, dělí rok na 354 a přestupný rok na 355 dnů. Jeho úpravu provedl v 11.století perský básník a astronom O. Chajjám přesným propočtem solárního roku. – Dnešní kalendář se vyvinul z původního římského kalendáře reformovaného Caesarem 46 př.n.l. (juliánský kalendář). Rok měl 365 dní a každý čtvrtý rok byl přestupný (366 dní). Začátek roku je 1.leden. – Křesťanský (církevní) kalendář je převzatý juliánský kalendář. Jeho základem jsou velikonoce jako pohyblivé svátky v cyklu 35 let. Od 4.století zaveden týden o sedmi dnech. Nepřesný výpočet délky roku v juliánském kalendáři způsobil časovou odchylku 1 min 14 s, která tvořila v 16.století již 10 dnů. Proto byla v roce 1582 provedena reforma a zaveden tzv. gregoriánský kalendář vypuštěním odchylky 10 dnů a zavedením každého čtvrtého roku jako přestupného. Gregoriánský kalendář byl zaváděn postupně až do 20.století. Kalendář juliánský užívá dnes jen pravoslavná církev – rozdíl činí 13 dnů. Viz také letopočet.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 30. 8. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: církevní kalendář, letopočet, občanský rok.