Josiah Royce

[Rojs], *20.11.1855 – †14.9.1916, americký filozof; profesor na Harvardské univerzitě; představitel novohegelovství. Vybudoval svůj objektivní idealistický systém na personalistické koncepci absolutního ducha, na vztahu absolutna k nekonečnému množství konečných „já“. Absolutno („vše-jedno“) chápané jako všeobsahující osoba (bůh) nevyjadřuje jen závislost jedinců na absolutnu, nýbrž obsahuje také závislost tohoto absolutna na částech, na „mnohém": bůh nemůže být „jediný“, nezahrnuje-li „mnohé“, a člověk nemůže být jedinec (osobnost), není-li současně absolutno. Podle Royce jsou všechny bytosti ztělesněním nějakého účelu, a ztělesněním božské vůle jsou i logické zákony myšlení. Morální život záleží v hledání stále širšího smyslu individuálního života, v aktivním úsilí lidstva o sjednocení. Royce je též autorem prací o matematické logice a základech matematiky. Hlavní spis: The religious Aspect of Philosophy (Náboženský aspekt filozofie).