jazykový znak

Jazykověda

Funkční vztah mezi označujícím a označovaným. Zpravidla mezi výrazovým jazykovým prostředkem a významovým, obsahovým prostředkem. Znakový vztah bývá chápán jako jazyková jednotka, jazykový prostředek. Rozlišují se znaky jednoduché, elementární a komplexní. U komplexního jazykového znaku má charakter označujícího znak nižšího stupně složitosti (dialektika výrazu a významu). Povahu jazykového znaku mají například fonémy, morfémy, slovní druhy, gramatické kategorie, větné vzorce.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 9. 8. 2006
Autor: -red-