jasová adaptace zraku

Podstatná vlastnost vidění spočívající v přizpůsobení zraku k střednímu jasu obrazu tak, že světelná citlivost zraku se již nemění při pozorování nejčernějších a nejsvětlejších míst obrazu. Vyplývá z toho, že oko není schopné přizpůsobit se současně celému rozsahu fyzikální intenzity světla.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 2. 2020
Autor: -red-