Jaroslav Róna

Biografie / Výtvarné umění / Herectví / Sochařství

*27.4.1957 (Praha), český malíř, sochař, amaterský herec a literát. Narodil se v česko-židovské rodině. Výchova byla striktně světská. Otec byl celý život energetikem a na stará kolena se stal spisovatelem. Matka byla celý život úřednicí. Roku 1972, po té co ho nepřijali na výtvarnou školu, odešel do továrny na Vysočinu pracovat jako dělník. V roce 1975 byl přijat na Střední výtvarnou školu v Praze. Od té doby se nezabýval ničím jiným, než výtvarným uměním, literaturou, filmy a vysedáváním v proslulé kavárně Slávii. V té době byl nejvíce ovlivněn německým, norským a belgickým expresionismem (Jamesem Ensorem, Alfredem Kubinem, Edwardem Munchem, Kathe Kolwitz, Ernstem Barlachem, Otto Dixem, Georgem Groszem, Oskarem Kokoschkou, Emilem Verhaerenem, Maxem Beckmannem, Egonem Schielem a raným Pablem Picassem). Později byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, na obor Sklářské výtvarnictví, (profesor Stanislav Libenský). Během studia byl jednou navržen rektorem na vyloučení ze školy za sérii strukturálních obrazů z cyklu Krajiny z vepřových vnitřností. V roce 1981 začal malovat sérii bizarních groteskních obrazů, později označených stylem česká groteska. V roce 1984 ukončil VŠUP diplomovou prací Velký a Malý pes, dvojicí rozměrných sleněných zvířecích skulptur v kovové konstrukci, jež jsou nyní ve sbírce Národní galerie a Galerie Hlavního města Prahy. Roku 1987 spoluzaložil dnes již legendární výtvarnou skupinu Tvrdohlaví, jež měla krátce nato výstavu v Lidovém domě v Praze 9. V září roku 1989 odjel na cestu po Itálii. V roce 1991 pracoval na scénických návrzích pro film Amerika, jenž vznikl na základě knihy Franze Kafky – Nezvěstný. Za tuto práci byl nominován na Českého lva – prestižní filmařské ocenění. Samotnou cenu však nedostává. Cestoval do Mexica, Izraele, Francie, Indonésie, Řecka, Španělska, Portugalska, Skotska, Indie a na Kanárské ostrovy. Po roce 1996 vzniklo několik monumentálních soch jež se usadily na Pražském hradě (Podobenství s lebkou), na zámku Klenová u Klatov (Rytíř s drakem, Sépie), na pražském Jižním městě (Oskar), v Agios Nikolaos na Krétě (Labyrint) a v moravském Mikulově (Sarkofág, Mořeplavci). V roce 2000 vyhrál soutěž na pomník spisovatele Franze Kafky. Pro park Hadovka v Praze vytvořil bronzovou sochu Dítě z Marsu. A vytvořil i sošku anděla hrajícího na šalmaj pro udělování ceny Anděl. Jaroslav Róna je členem hudební skupiny Tros sketos a rytířem Řádu zelené berušky. Róna měl 30 samostatných a téměř 80 skupinových výstav a jeho díla jsou ve veřejných sbírkách v České republice i zahraničí. Od roku 2005 vede ateliér sochařství na pražské Akademii výtvarných umění.

Vytvořeno: 23. 5. 2007
Aktualizováno: 27. 2. 2008
Autor: -red-

Odkazující hesla: Stefan Milkov, Tvrdohlaví.