Jan van Goyen

[Chójen], *13.1.1596 (Leiden) – †27.4.1656 (Haag), holandský krajinář, kreslíř a grafik. Učil se u několika malířů v Leidenu a v Hoornu. Kolem roku 1615 podnikl cestu do Francie

. Po návratu získával ještě zkušenosti v Haarlemu

u Esaiase van de Velde

, který na něj měl největší vliv. Působil střídavě v Leidenu, Haagu a v Haarlemu, kde se po boku Salomona van Ruysdael a Pietera Molijna spolupodílel na vytvoření národní holandské krajinomalby. Goyen byl neobyčejně produktivní malíř a kreslíř. Kresby komponoval podobně jako obrazy a pojímal je jako hotová umělecká díla. Pracoval převážně černou křídou a vodou zředěnou tuší. Jeho kresby zachycují prchavé okamžiky života na holandském venkově. Nebýt ztrát, které až do 2. poloviny 19. století zapříčinilo nízké oceňování jeho umění, měli bychom co činit s velmi obsáhlým dílem. To však i tak dnes čítá kolem tisícovky obrazů a ještě větší množství kreseb. Autor plochých krajin s pohledy na vesnice, moře a pobřeží s drobnou stafáží (Krajina se selským stavením, Lodě na klidném moři, Moře u Haarlemu). Později redukoval stafáž

, přešel k tónové malbě a soustředil se na osvětlení a atmosféru.