interferenční proužky
Optika
Střídavě světlé a temné proužky vznikající v důsledku interference dvou koherentních světelných svazků, kdy vlny o stejné frekvenci posunuté ve fázi o celistvý počet vlnových délek se maximálně zesilují a vlny fázově posunuté o lichý počet polovičních vlnových délek se maximálně zeslabují. Interferenční proužky lze realizovat například interferencí dvou svazků vzniklých odrazem světelného svazku z bodového zdroje na dvojici Fresnelových zrcadel nebo jeho lomem ve Fresnelově hranolu nebo též interferencí přímého svazku z bodového zdroje a svazku odraženého od Lloydova zrcadla. Často se interferenční proužky získávají interferencí rovnoběžných svazků vzniklých odrazem na rovinných površích průzračné destičky. Jsou-li oba povrchy rovnoběžné, vytvoří se interferenční proužky stejného sklonu, odrazem od nerovnoběžných povrchů vzniknou interferenční proužky stejné tloušťky.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
16. 1. 2007
Autor: -red-
Vznik interferenčních proužků na planparalelní vrstvě. K zesílení světla dojde, když dráhový rozdíl paprsků ADP a ABCP Δ se rovná sudému násobku λ/2, k zeslabení pro lichý násobek λ/2. h tloušťka vrstvy, n index lomu, α úhel dopadu světelného paprsku, λ vlnová délka dopadajícího světla, 1 planparalelní vrstva, 2 spojná čočka, 3 stínítko – CoJeCo.cz (CC BY-SA 4.0)