institucionalismus

Ekonomie

[Institucionalizmus] – ekonomie, sociologicky zaměřený směr politické ekonomie. Základ hospodářského vývoje spatřuje v tzv. institutech, k nimž řadí například soukromé vlastnictví, peníze, zisk, úvěr, ale i tradice, zvyky. Postavil se kriticky k některým stránkám kapitalismu a podstatně ovlivnil ekonomické myšlení v USA na počátku 20. století. Zakladatel institucionalismu je americký sociolog a ekonom T. Veblen, mezi nejvýznamnější představitele institucionalismu patří američtí ekonomové a sociologové W. Hamilton, J. R. Commons, W. Mitchel, J. Galbraith, švédský vědec H. Myrdal a francouzský ekonom F. Perroux. Institucionalismus představují čtyři směry: a) psychologický (Veblen), vyplývá z přirozenosti člověka a jeho zvyků; b) sociálně právní (Commons), považující práv. vztahy za činitele určující sociálně ekonomickou podstatu výrobních vztahů; c) empirický (Mitchel), používající rozpracování statistických metod k objasnění ekonomických jevů hospodářského cyklu, krize, tempa hospodářského růstu ap.; d) výrobně fetišistický (Galbraith), přisuzující značný význam průmyslové velkovýrobě a vědecko technické revoluci.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: John Rogers Commons.