iniciace

Chemie

Zahájení chemické přeměny. Ve složitém reakčním mechanismu je energeticky nejnáročnější a tudíž nejpomalejší první krok, zpravidla roztržení kovalentní vazby v jednom z reaktantů, k jeho uskutečnění je třeba dodat částicím reaktantu energii, například srážkou s jinou částicí při normální nebo zvýšené teplotě (termická iniciace), světelným kvantem (fotoiniciace) nebo elektrickou jiskrou, zřídka ve formě mechanické energie (ultrazvukem). Je též možno přidat iniciátor, tj. látku obsahující snadno štěpitelnou vazbu (například peroxid). Molekuly iniciátoru se termicky již při normální teplotě rozpadnou, jejich trosky (mající charakter volného radikálu) napadnou některý z reaktantů a přivedou jej do reaktivního stavu. Iniciátory se nejčastěji uplatňuji při řetězových radikálových reakcích. Proto jich, ač při reakci ubývají, postačí jen nepatrné množství, další rozvoj reakce již obstarává energeticky méně náročný propagační krok.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 9. 2006
Autor: -red-