informační režim

Psychologie

Psychologie, součást interakčně komunikačního (pracovního) prostoru člověka, charakterizovaná vztahem mezi informačním polem či prostředím (druh a množství informace, struktura, velikost a dynamika informačního toku, formy a intenzita informačního šumu) a jeho subjektem (informační kapacita jedince, převod informace do vjemové struktury individua). Informační režim úzce souvisí s výkonem člověka a s jeho celkovou spolehlivostí (selháním) v systémech, jež studuje inženýrská psychol. z hlediska informační zátěže. Analýza informační zátěže vychází z rozboru faktorů složitosti informačního pole a rychlosti předávání signálů s přihlédnutím k individuálním rysům pracovníka (informační kapacita, emocionální stabilita). Důležitým poznatkem je zjištění souvislosti reakčních dob vztažených na nositele informace s lineární funkcí informačního množství (RD = a = bh, kde RD = reakční doba, h = průměrné množství vysílané informace, ab = konstanty; platí, že reakční doby u řídkých signálů jsou mnohem delší než u signálů s větší frekvencí). Invormační zátěž, zjišťovaná nejčastěji metodou alogritmické analýzy pracovních činností, může vést k pracovnímu selhání (respektive k neurotickým poruchám) jedince, setejně tak jako informační deprivace (nedostatek informací, izolovanost od informačního pole).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 11. 9. 2006
Autor: -red-