incká říše

Tahuantinsuyu (Země čtyř světových stran) – stát v Jižní Americe s centrem v Peru. Na začátku 13. století vznikl svaz kečujských kmenů

v oblasti Cuzca

. První historicky doložený panovník je Pačakuti inka

(vládl od roku 1438). V 15. století docházelo k územní expanzi (Tupak Jupanki

). Největší rozsah měla incká říše za vlády Huajna Kapaka

. Nástupnický spor mezi Atahualpou

a Huáscarem

(v letech 1530-1532) usnadnil Španělům dobytí incké říše (v letech 1332-1334, F. Pizarro

, D. Almagro starší

a mladší

). Během protišpanělského povstání (od roku 1535, Manko Kapak II.

) vznikla v oblasti Vilcabamby tzv. nová incká říše, dobytá Španěly roku 1572. V čele státu byl zbožštělý neomezený vládce (sapa inka), vládnoucí třídu tvořila šlechta, dělená na několik vrstev (inkové po krvi, inkové po privilegiu, vůdci ajllu a kmenů) ostatní obyvatelstvo bylo děleno do několika kast (kněžské, vojenské, řemeslnické, služebné). Základní sociálně ekonomickou jednotkou bylo ajllu

. Základem hospodářství bylo zemědělství (brambory, kukuřice) s využitím umělého zavodňování a hnojení, chov lam, vyspělá řemesla a obchod. V náboženství převládal kult Slunce (začátek přechodu k monoteismu). Úřední jazykem byla kečujština. Asimilační politika inků (v oblasti jazykové, náboženské, hospodářské, sociální a politické ) vedla v dobytých územích k začátku procesu vzniku jednotné kečujské národnosti. Památkou na incou říši je pevnost Machu Picchu

.