imunitní reakce

Specifické reakce imunitního systému, které vedou k rozpoznání cizorodých substancí v těle (antigenů

) a k rozvoji řady procesů s cílem vytvořit buňky nebo jejich produkty (protilátky) schopné antigen

z těla odstranit. Při munitní reakci vznikají navíc také tzv. buňky paměťové, které se uplatňují při opakovaném setkání s daným antigenem, čímž dochází k reakci silnější a rychlejší (například očkování jako ochrana před infekčním onemocněním) nebo k úplnému či částečnému utlumení reakce (imunologické toleranci). Imunitní reakce mají fyziologický význam pro udržování celistvosti (integrity) organismu. Některé mohou vést k poškození vlastních tkání, popřípadě orgánů, a být tak podkladem pro vznik imunopatologických chorob.