implikace

Matematika

Spojení zpravidla interpretované obratem „jestliže–tedy“; též výroky vytvořené na základě takového spojení. V implikacích rozlišujeme antecedent, tj. výrok, jemuž předchází slovo „jestliže“, a konsekvent, tj. výrok následující za slovem „tedy“. Implikace není formalizací logického vyplývání. Toto nesprávné chápání vedlo v minulosti k tzv. paradoxům materiální implikace (viz také antinomie implikace), neboť matematická implikace je dána pouze maticí pravdivostních hodnot:

P	Q	P → Q
1	1	1
1	0	0
0	1	1
0	1	1

 

C. I. Lewis definoval s použitím modálních funktorů striktní implikace (symbolicky p < q: není možné, aby antecedent platil a konsekvent neplatil), avšak i v tomto pojetí vznikají analogické antinomie. Proto vznikly další pokusy, A. W. Burks se pokusil formalizovat kauzální implikace, W. Ackerman vytvořil přísnou implikaci.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 7. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: ekvipolence, funktor.