imanentní škola

Novověk

Subrjektivně idealistický směr filozofie z konce 19. století ztotožňující poznávanou realitu s obsahem vědomí. Hlavní představitelé (W. Schuppe a J. Rehmke) rozvíjejí pozitivistickou tendenci Kantovy filozofie a z teze, že skutečnost je dána ve zkušenosti a ve vědomí, vyvozují totožnost skutečnosti s vědomím. Podle imanentní školy je svět imanentní vědomí, což vedlo k solipsismu; proto část stoupenců imanentní školy postuluje rodové nebo všeobecné vědomí. Krok k objektivnímu idealismu však vedl k novým obtížím, a proto se nakonec všeobecné vědomí traktuje jako „božské“, což imanentní školu sbližuje s náboženstvím.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 7. 2006
Autor: -red-