hypotéza

Filozofie

Filozofie, přepoklad, v němž se na základě určitých faktů dochází k závěru o existenci, souvislostech nebo příčinách nějakého jevu, avšak tento závěr není plně prokázán. Hypotéza je tedy pouze pravděpodobná a vyžaduje další zkoumání a dokazování. Tvorba a ověřování hypotézy se řídí několika pravidly: hypotéza nesmí odporovat faktům, jež má vysvětlovat. Z mnoha hypotéz, jež se týkají téhož jevu, se dává přednost té, která vysvětluje největší počet příslušných faktů. K vysvětlení navzájem spjatých jevů je nutno vytvářet co nejméně různých hypotéz: důraz se klade na pravděpodobnostní charakter hypotetických závěrů. Dvě vzájemně si odporující hypotézy nemohou být obě pravdivé. V procesu ověřování se mění hypotéza ve vědecké teorii. Soudobý empirismus, pozitivismus a příbuzné směry zastávají názor, že věda nemá vypracovávat hypotézy o zákonitostech objektivního světa, protože tyto hypotézy mají pouze pragmatický pracovní charakter, nemají skutečný vědecký význam. Ve skutečnosti povaha soudobé vědy, zejména větší složitost a náročnost experimentálních metod, nutí vědce, aby se stále častěji obraceli k hypotézám.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 11. 2003
Autor: -red-

Odkazující hesla: hypoteticko-deduktivní metoda, myšlení a jazyk, stupeň potvrzení, testování, věda.