hypofýza

Anatomie

[Řečtina], lékařství, hypophysis, glandula pituitaria, podvěsek mozkový – žláza s vnitřní sekrecí. V zárodečném vývoji se zakládá jako vychlípenina stropu embryonální dutiny ústní (adenohypofýza) a vychlípením báze mezimozku (neurohypofýza). Ve vývojové řadě živočichů se poprvé objevuje u kruhoústých. U člověká je umístěna v jamce těla klínové kosti na vnitřní ploše spodiny lebeční a zavěšena svým zadním lalokem na stopce vycházející ze spodní části mezimozku (hypotalamu). Dělí se na lalok přední (adenohypofýzu), který vznikl ze stropu embryonálního hltanu, a na lalok zadní (neurohypofýzu), který vznikl z embryonálního základního mezimozku. Adenohypofýza produkuje vlastní hormony, které jednak ovlivňují další žlázy s vnitřní sekrecí, jednak mají přímý tkáňový účinek (růstový hormon prolaktin). Neurohypofýza je dočasným shromaždištěm hormonů produkovaných v některých skupinách buněk hypotalamu a transportovaných do zadního laloku uvnitř nervových vláken. Také produkce hormonů předního laloku je ovlivňována neurokrinní činností hypotalamu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 10. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Carl Ferdinand Cori, endokrinní systém, falešná březost u fen, gonadotropiny, hormony, hypotalamus, kortikotropin, mezimozek, orgán, pohlavní žlázy, somatostatin, somatotropin, thyreotropin, vesopresin, žlázy.