humus

Biochemie

[Latina], soubor neživých organických látek nahromaděných na půdě nebo v půdě, a to ve stavu čistém nebo smíšeném s minerální hmotou. Promíšení není pouze mechanické, tvoří se složité organominerální sloučeniny a komplexy. V užším smyslu je humus komplexem vysokomolekulárních polyfunkčních dusíkatých organických sloučenin s cyklickou strukturou a vlastnostmi kyselin. Humus ovlivňuje různé půdní vlastnosti a je jedním z nejvýznamnějších faktorů úrodnosti půdy.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 9. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: bakteriofágové

, černava, drnovka, dy, eutrofní půdy, fermentační horizont, humikolní, huminové kyseliny, myxobakterie, oligotrofní hnědozem, podzoly, smonica, surový humus, třepenitka, vyluhování půdy, železitohumusový podzol, žížalovití.