hudební forma

Hudba

Stavba hudební skladby. Zahrnuje celkové rozvržení hudební skladby, rozvržení jejích jednotlivých částí, uspořádání hudebních myšlenek a jejich vzájemný vztah. Základními prvky hudební formy jsou motiv (a motivická práce), téma (a tematická práce), drobná věta periodická (složená z předvětí a závětí) a věta neperiodická. Formová schémata skladeb, založená na střídání různých dílů ve skladbě, se označují písmeny (stejné, opakující se díly mají stejné písmeno). Drobné věty tvoří malé díly skladeb (nebo samostatné malé formy), označované malými písmeny. Malé díly se sdružují ve velké formy, označované velkými písmeny. K hlavním hudebním formám patří zvláště: a) malá forma dvoudílná (ab) a třídílná (aba nebo abc); b) velká forma dvoudílná (AB) a třídílná (ABA nebo ABC); c) rondo malé (tzv. couperinovské, abaca nebo abacada) a velké (ABACA nebo ABACADA nebo ABACABA); d) sonátová forma ABXAB (expozice AB, provedení X, repríza AB); e) variace (téma, obvykle v malé dvoudílné formě, se vícekrát v obměnách opakuje; schéma a, a', az, a' atd.). Tyto formy se mohou kombinovat (častá je například kombinace ronda a sonátové formy, například ABAXABA). Dále jsou formy kontrapunktické (fuga, kánon, invence, passacaglia). Jednotlivé formové typy se projevují v různých hudebních žánrech vokálních (píseň, sbor, madrigal, moteto), instrumentálních (preludium, scherzo, etuda) i vokálně-instrumentálních (kantáta, oratorium, opera, opereta, muzikál). Cyklické skladby (divertimento, serenáda, suita, cyklická sonátová forma uplatňovaná v symfonii, koncertu, kvartetu) se skládají z několika samostatných částí.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 12. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: absolutní hudba.