[Sanskrt], nejvyšší horský systém na světě starý asi padesát milionů let. Vznikl vrásněním ve třetihorách a začátkem čtvrtohor při srážce litosférických desek – eurasijské a indoaustralské. Rozkládá se v jižní Asii mezi horními toky řek
Indus a
Brahmaputra na rozhraní
Tibetu a
Nepálu. Délka pohoří je 2500 km, šířka 180 až 350 km, rozloha 650 000 km
2.
Název Himálaj vznikl se ze dvou slov: himam – což znamená sníh, a álajah – znamenající útočiště. Himálaj by se tedy dalo přeložit jako Útočiště sněhu.
Nejvyššími štíty Himálaje jsou
Mount Everest (8848 m),
Kančendženga (8586 m),
Lhoce (8516 m),
Makalu (8464 m), Lhoce Šar (8400 m),
Čho Oju (8201 m),
Nanga Parbat (8125 m),
Annapurna (8091 m).
Himálaj se podélně dělí na tři pásma: Siválik, Malý Himálaj a Velký Himálaj.
Hlavní himálajský hřeben se dělí na tři části: Západní Himálaj, Centrální Himálaj a Východní Himálaj.
Současné zalednění kryje 33000 km
2.
Sněžná čára leží na jižních svazích ve výši 4500 až 5000 m n.m. a na severních svazích v 5700 až 6100 m n.m.
Ledovcové splazy stékají až do 3900 m n.m. Vlivem letních
monzunů mají jižní svahy 2000 až 3000 mm srážek, severní svahy v dešťovém stínu pouze 100 až 250 mm.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
4. 11. 2005
Autor: -red-
Odkazující hesla:
Ásam, Bihár, Brahmaputra, Čho Oju, Dhaulagiri, Gántok, Gauríšankar, Hindúkuš, Hindustán, Indoganžská nížina, Jamuna, Kailás, Kančendženga, kraska, Lhotse, Makalu, Manaslu, Mohorovičićova diskontinuita, Mount Everest, Nanga Parbat, orientální oblast, Siválik, skialpinismus, Tibet, Transhimálaj, Východní Indie, zemská kůra.
